Léto vrcholilo a já přemýšlela jak strávit poslední týden prázdnin. Jako blesk z čistého nebe přišla nabídka naší babičky, zdali bych nechtěla jet na její chalupu do hor. Ona sama bydlela u jedné z dcer ve vesnici a do svého domku chodívala jen občas vyvětrat a dát do pořádku pár záhonků. Zdraví jí už moc nesloužilo, a tak její bývalé povinnosti na chaloupce, vždy zastal někdo z rodiny.
Byla jsem nadšená její nabídkou a rychle jsem se dala do balení. Radkovi jsem o své výletě vubec nic neřekala. Chtěla jsem být sama, odpočinout si a také se trochu připravit do školy. Ten rok mě totiž čekala maturita.
Autobus mě dovezl až pod pěkný kopec a mě pak čekal asi hodinový výšlap. Znala jsem tu cestu dobře. Jako dítě jsem totiž u babičky trávila každoročně část prázdnin. S ruksakem na zádech a dobrou náladou jsem šla vstříct náruči přírody.
Konečně jsem si sedla na vysoký práh a odpočívala. Pak jsem odemkla, otevřela všechny okenice a pořádně vyvětrala. Na vařič jsem postavila vodu na kafíčko, vybalila a převlékla se do pohodlných šortek a tička.
Blížil se už večer.
V nejbližším okolí byli pouze dvě další chalupy a to jsem si nebyla jistá zda v nich vůbec někdo je. Ale nebála jsem se ani za mák.
Najednou jsem měla pocit, že mě někdo pozoruje. Prudce jsem se otočila od sporáku a stoupa si ke dveřím. Z palouku nad chalupou sestoupil nějaký mladík. Měl zelenou uniformu a přes rameno pušku. Asi si byl prohlédnout svůj revír a právě se vracel.
„Dobrý večer“ pozdravil dost nesměle, když přišel blíž. Odpověděla jsem na pozdrav a pozvala ho na skromnou večeři. Vcelku jsem uvítala, že večer nebudu sama. U bramboráku se nám oběma rozvázal jazyk, představili jsme se jeden druhému a za chvíli jsme spolu brebentili jako staří známí. Po jídle jsem z komory vytáhla lahvinku bílého, abychom si mohli přiťuknout na tykání.
„Honza“ jak se hajný jmenoval si přisedl ke mně na postel. Vzal mě kolem ramen a dlouze políbil. Voněl větrem a lesem zároveń. Vůbec mi nepřišlo, že se vlastně Radka chystám podvést. Ten večer byl něčím zvláštní a já cítila, pokud jej nevyužiji, nikdy více se nebude opakovat. Vstala jsem, zamkla dveře, zatáhla závěsy na okenách. Honza se svélk a čekal na mě na úzkém dřevěném loži. Kdepak válenda nebo letiště, babička
Zdroj povídky: https://eroticke.sex-povidky.cz/Cerny-myslivec
