Kanec jeden

Tato příhoda se udála ke konci sedmdesátého roku. Měla jsem kluka na vojně poblíž Českých Budějovic a jezdila jsem za ním, kdykoliv jsem měla volno. Můj Pepan byl bujný chlapec a na vojně spíše švejkoval, takže měl většinou zaražené vycházky, o opušťáku ani nemluvě. Kamarádi mu ale všemožně pomáhali, aby se dostal načerno ven a potom jim mohl vyprávět, jak si se svou buchtou užíval. Jezdila jsem malým fiátkem s otvírací střechou. Bylo to autíčko sice spolehlivé, ale pro nás dva, oba vyšších postav, velice stísněné. Téměř kaskadérské kousky byly nutné při milování v tomto přibližovátku. Při jedné takové vyjížďce jsme zajeli na lesní cestu u Branišova a tam se začali dlouze a vášnivě líbat. Pepan mě vždy šíleně vzrušoval, a tak jsem ani neprotestovala, když ze mě strhal téměř veškeré oblečení. Byla ale docela zima, husí kůži po celém těle, bradavky trčely jak špice na kostelní věži a to Pepana přivádělo k šílenství. I on byl už napůl svlečen a jeho kalhoty, i když to byly maskáče, nezamaskovaly, že by si rád vrznul. Stáhla jsem je, i trenýrky, které sahaly až ke kolenům. Pepan udělal lůžkovou úpravu a já pootevřela střechu, abych vyvětrala kouř. Znovu jsme pokračovali v mazlení. Byla mně zima na nohy, tak jsem natáhla alespoň kozačky s ostruhami a pobídla jsem Pepana, aby se do toho dal. Překulil mě na sedadlo pro spolujezdce, pravou nohu uložil na volant a vniknul do mě takovou silou, až se mně zatmělo před očima. Přirážela jsem jak o život a nohama se ho snažila obejmout. Moc to nešlo, bylo tam opravdu málo místa a nemít zařazenou rychlost a ruční brzdu, asi bychom jezdili po lesní cestě sem a tam. V tom něžném rozpoložení se mně podařilo vklínit nohu do střešního okna. Pepan do toho bušil a i já se chystala naplnit orgasmem svoje snažení. Tak jsem se napnula, že ostruha kozačky

Zdroj povídky: https://www.sexipovidky.cz/kanec-jeden/