Večeře s rodiči

S Emou jsme spolu už rok a každý ještě bydlíme u svých rodičů. Emu tento rok čeká maturita a poté pak snad půjdeme již bydlet spolu. Jednou za měsíc ji naši zvou k nám na večeři, udělala se z toho taková tradice. Setkáme se zde i s mým bráchou, který má už vlastní rodinu.

Před týdnem byl Valentýn a já své milé nadělil krásný dáreček. Dostala ode mě vibrační vajíčko, ze kterého asi neměla úplnou radost. To totiž ještě nevěděla, co taková maličká věcička dokáže. Nebyl čas ji ještě vyzkoušet a mě napadlo ji vyzkoušet dnes.

Jedu Emu vyzvednout domů. Ještě zamířím do pokoje, kde si Ema vybírá outfit. Zeptám se jí, kde má to vajíčko ode mě. Ukáže na spodní šuplík skříně. Otevřu ho a v něm malá růžová krabička, ve které se nachází hrdina dnešního večera. Vytáhnu krabičku na postel a otevřu ji. Ema na mě: „Tak na to, hochu, zapomeň!“. Přitáhnu si ji k sobě a jelikož má jen svetrové šaty, zajedu prstem do rozkroku. Pomalu kroužím mezi jejími pysky a už mi začíná vlhnout ruka. Druhou rukou se natáhnu pro vajíčko a snažím se ho tam nenápadně narvat. Emu zabavím svým jazykem na jejím dekoltu a vajíčko posunuji směrem k otvoru. Rychle vytáhnu prsty a vajíčko do ní strčím. Nestihne to pomalu ani zaregistrovat a už je v ní! „Dělej, vytáhni ho!“, řve na mě. Já ji ujišťuji, že ovladač budu mít po celou dobu u sebe a nic se nemůže pokazit. Jen si užijeme skvělou večeři a já si budu pomalu připravovat její kundu na večer.

Přijíždíme k nám a já v autě zapnu první stupeň na ovladači, Ema poskočí. Nevěřila tomu, ale tato věcička ji fakt dokáže nažhavit. Řekla, ať to ještě vypnu. Poslechl jsem.

Sedíme u večeře a Ema už dojídá hlavní chod. Baví se s mou mámou a já jim do toho neustále skáču. Celkem se nudím, a tak si sáhnu do kapsy u tepláků a zapnu opět hračičku v její kundě. Ema se snaží nedát na sobě nic znát