Kdo jinému jámu kopá

Tynna
2. 11. 2022

Milena byla sebevědomá mladá žena, toužící po kariéře, takže se po druhé mateřské dovolené ve 23 letech hned vrátila do práce. Zatím nastoupil nový šéf, kterého kriticky zhodnotila jako průměrného chlapa. Panu inženýrovi mohlo být kolem třicítky, docela mladý na takovou funkci, spíš menší postavy, dvě děti, prý šťastně ženatý. Tohle Milenu zajímalo nejvíc, měla opravdu správné jméno, neboť milovala sex denně v každé podobě i poloze, ale právě trpěla jeho nedostatkem, neboť manžel podnikal a nedokázal svou mladou ženušku uspokojovat tak často, jak potřebovala. Její dávný přítel, spolužák ze školy, který dříve úspěšně nahrazoval v této věci manžela, se oženil a vypadl ze hry. Proto se tak těšila do práce a pořád přemýšlela, jak uhnat nového šéfa. Zatím se jí nedařilo, pan inženýr se s ní příliš nebavil a ona tušila, že její jedničky po tatínkovi nejsou pro něj asi příliš lákavé. Probrala také své spolupracovnice a byla spokojena, neboť až na jednu výjimku byly všechny starší a plnoštíhlé maminy. Konkurencí mohla být jen Jitka, snědá a dobře rostlá dvacítka, jejíž štíhlé tělo mělo všechny potřebné parametry. Jenže se už stačila za svého divokého mládí vdát i rozvést a starala se o tříletou holčičku, proto se ani nestačila vyučit a zastávala zde zcela podřadnou pozici. Přesto jí Milena začala pro jistotu sledovat a protože Jitka připravovala data, která ona zpracovávala, měla pod kontrolou i kvalitu její práce. Jednou se zdržela ráno v jeslích a velmi spěchala. Jako naschvál potkala na chodbě šéfa, ale místo výtek se na ni už zdálky usmál a jeho zrak sklouzl někam na bříško a setrval tam až do chvíle, kdy se míjeli. Podívala se tam taky a pochopila jeho zájem - při rychlém běhu se jí zcela vyhrnul její béžový svetřík, takže šéf spatřil nejen kousek průsvitné košilky, ale hlavně holou kůži kolem pupíku.

V listopadu si mohl pan inženýr těžko prohlížet nahá bříška cizích žen a tak se mu to zřejmě líbilo. Milča si uvědomila, že je na dobré cestě a dostala nápad. Při nástupu také dostala bílé pracovní kalhoty , které ale zatím nikdy nenosila. Její zadní partie na rozdíl od koziček byly správně vyvinuté, takže gatě nemohla dopnout. Teď se do nich ale nacpala tak rafinovaně, aby záměrně nedopnuté knoflíčky na boku odhalily malý kousek bílých kalhotek s jedním srdíčkem i červenou lemovkou a část mladého stehýnka. Hned zaklepala u šéfa a jen si dávala pozor, aby k němu stála správně natočená. Vyšlo to, bavila se, když sledovala, kam směřují jeho oči... Každé ráno se okamžitě po příchodu do práce převlékala z riflí do velmi přiléhavých bílých kalhot, aby hned šla údajně pracovně k šéfovi, přitom vyzývavě kroutila prdelí a předvedla mu opět nahou kůži a další část své rozsáhlé zásoby intimního prádélka... a čekala, kdy se projeví jako chlap. Začalo mrznout a Míla si poprvé pod džíny vzala i punčocháče. Holá kůže dnes zůstala skryta šéfovu zraku, sněhobílé kalhotky s kraječkou však dráždivě prosvítaly skrz tenkou hnědou látku... Po obědě ji pan inženýr požádal, zda by mohla udělat přesčas velmi nutnou práci. Byla to určitá příležitost a tak ochotně souhlasila, zavolala manželovi a nařídila mu, aby zašel do jeslí. Práce ale byla hodně složitá a když mu ji konečně odevzdávala, venku se již zcela setmělo. Šéf poděkoval, podíval se zálibně na odhalené stehýnko přes rozepnuté kalhoty , pak se slibně usmál a řekl, že ji odveze domů autem. Byla dost unavená, tak si bez přemýšlení rychle natáhla džíny přes punčocháče a za chvíli už seděla vedle něj v teplém voze. Rozjeli se, cítila mezi nohama příjemné chvění... Jízda však netrvala dlouho, podle jejího očekávání šéf odbočil na lesní cestu a po chvíli zastavil. Musela uznat, že pan inženýr pracoval rychle.

Než se nadála, sklopil sedadla a okamžitě se na ni vrhl. Byl to dolňák, šel hned po zipu riflí, rychle ho rozevřel a snažil se stáhnout tu zbytečnou modrou látku. Milena si pozdě uvědomila, že pro tento okamžik není její oblečení vůbec vhodné. Ráda stále dráždila své okolí a tak nosila i džíny maximálně přiléhavé, takže úspěšně odolávaly nešikovnému šéfovi. A to měla ještě punčocháče, pověstné tlumiče vášní! Mladá žena ale nechtěla tuto příležitost promarnit a tak okamžitě převzala iniciativu. Tvrdý klacek pod šéfovými kalhotami se nedal přehlédnout, zkušeně ho pohladila a mazlivě zašeptala - Počkej chvilku, já sama! Vylezla z auta do zimy a poskytla šéfovi pohled na odhalení dolní části svého mladého těla. V lesní tmě měla jistotu, že nikdo jiný její striptýz neuvidí. Toužebné očekávání sexu zcela utlumilo pocit chladu. Džínsy i punčocháče hodila dozadu, ale ostatní prádlo si nechala, ať má šéf taky nějakou práci! Ve svetr u a kalhotkách se vrátila do tepla vozu, aby se okamžitě vrhla na velkou bouli pod šéfovými slipy. Měl ho určitě menšího než byla doma zvyklá a tak se to snažila napravit. Oběma rukama i jazykem usilovně pracovala a při jejích zkušenostech se jí podařilo jeho úd konečně vylepšit do podoby, přijatelné k vniknutí do její důkladně rozmrdané kundy. V těch několika okamžicích poznala, že její sexuální zkušenosti jsou rozhodně větší než jeho. Docela ji to potěšilo, takže okamžitě poté, když ji šéf stáhl kalhotky, převzala iniciativu, sama se šikovně nabodla na jeho péro a udělala svého oblíbeného koníčka. Milovali se ještě dlouho a v různých polohách, které auto dovolovalo, ale zcela v její režii.

Přiměla roztouženého šéfa, aby ji v poloze 69 vylízal vlhkou buchtičku, což patřilo k jejím oblíbeným praktikám, po nichž vždy dosahovala mohutného orgasmu. Odměnila se mu maximálním vyhoněním ptáka, kterého určitě jeho domácí puťka nebyla schopna! Fyzicky naplněna horkým semenem i psychicky vzrušena a s pocitem vítězství se úplně vyčerpaná po více než hodině vypotácela ven z auta, aby si natáhla džíny naostro. Do kabelky nacpala punčocháče i kalhotky, vždyť ten její bude zase doma pracovat a ničeho si nevšimne! S výborným pocitem, že dnes úspěšně zahájila svou cestu za velkou kariérou, usedla do auta a nechala se odvézt k svému panelovému bytečku. Děti dávno spaly a její podnikavý muž ležel v papírech a zcela bez komentáře přijal vysvětlení, že přesčas se nečekaně protáhl... Od příštího dne se už přestala převlékat, nebylo toho zapotřebí. Poskytovala totiž svému dychtivému šéfíkovi kompletní pohled na své pružné mladé tělo. Pravidelně teď přicházela do jeho kanceláře po obědě a hned uléhala na válendu, která konečně došla svého uplatnění. Za zamčenými dveřmi probíhalo divoké šukání, které často pokračovalo v autě při společné cestě domů. V těchto dnech Míla, jinak pravá džínová holka, nosila sukni. Bylo to na příkaz šéfa, který už nechtěl zažít v autě žádné problémy. Na základě této zvýšené pracovní iniciativy samozřejmě rostla výše jejích prémií, zatímco u ostatních spolupracovnic to bylo naopak. Někde se přece peníze na luxusní spodní prádélko milenky s velkým M najít musí! Informace o všech chybách kolegyň, zejména mladičké Jitky, se nyní dostávaly denně k šéfovi. Pomalu a jistě ho Milena svým tělem zcela ovládla a sama rozhodovala, kdo kolik dostane.

Jako pyšná princezna se teď procházela po chodbách, vyzývavě kroutila zadkem a vůbec jí nevadilo, že její spolupracovnice už dávno pochopily, kam odpoledne chodí a co tam dělá... Jednou Jitka dorazila do práce celá uplakaná, protože dcerku odvezli do nemocnice. Její práce podle toho vypadala, Milena druhý den zjistila, že všechny podklady, které sestavila, jsou chybné. To se jí velice hodilo, neboť v oblíbeném butiku právě včera objevila velice dráždivé krajkové spodní prádlo... Odpoledne, když ležela jako královna na šéfově válendě a nechala se od něj svlékat, mu dovolila stáhnout miniaturní rudá tanga jen pod podmínkou, že Jitka nedostane tento měsíc žádné prémie. Tak se také stalo a krásná dívka brečela podruhé nad výplatní páskou. Bylo zcela jasné, kdo šéfovi donáší a tak pohár trpělivosti konečně přetekl. Starší kolegyně Jarka vzala telefon a velice dlouho se bavila se svým známým, který pracoval ve strojních dílnách, v partě ostrých hochů, kteří se ničeho a nikoho nebáli... Velká podniková oslava probíhala až po pracovní době v závodní jídelně. Nejdříve otravné projevy ředitele i dalších papalášů, potom večeře a konečně kulturní program s hudbou a tancem. Milena, svátečně oblečená do slušivého žlutého svetříku na zapínání a přiléhavé tmavočervené sukně , velmi ráda tančila a jenom litovala, že pan inženýr byl na služební cestě a ona se musela otravovat u stolu se svými kolegyněmi. Netušila, že ještě před oslavou stihly odeslat dva zajímavé dopisy... Ale naštěstí vedle seděli statní hoši ze strojních dílen, kteří svou pozornost věnovali zejména jí. Mohla se cítit jako královna, chlapi nevynechali jediný taneček a přitom ji ještě hojně napájeli vodkou, takže v deset hodin, kdy měla hudba přestávku, už byla značně společensky unavena.

Ráda proto přijala nabídku svých ctitelů, aby si s nimi šla na vzduch zakouřit. Dva siláci ji vzali pod paží a vyvedli ven, nezůstali však mezi kuřáky, ale pokračovali dále po továrním dvoře. Než si opilá Míla stačila uvědomit, že něco není v pořádku, byli už daleko od ostatních. Chtěla křičet, že s nimi nikam nepůjde, ale to už ji dali čichnout z lahvičky éter a ona okamžitě ztratila vědomí. Teď už se kluci neostýchali, chytili bezvládnou dívčinu za ruce a táhli ji rychle na své vzdálené pracoviště, kde byl v tuto hodinu naprostý klid. Přitom se její docela krátká sukně vyhrnula a úzké sněhobílé kalhotky naznačovaly, že její únosce určitě čekají hodně vzrušující okamžiky... Dovlekli ji do šatny, která byla velmi vhodná pro jejich záměry, protože po zdech i při zemi vedla do dílen různá potrubí. Byli předem dobře domluveni, zatímco jedni připravili silné provazy, druzí s velkým potěšením vysvlékli zajatkyni z jejího elegantního svetr u i průsvitné dráždivé košilky. Obnažené ruce pak vzpažili a roztažené do maxima pevně přivázali provazy k horním trubkám. Bezmocná oběť tu teď stála u zdi jen v bělostné podprsence a tmavé sukni s úzkým bílým páskem, který objevili až při svlékání jejího svetru. Kluci se zaradovali a rozhodli se na úvod ztrestat omdlelou dívku právě předmětem z jejího vlastnictví. Zatímco se jen pomalu probouzela k životu, uvolnili pásek a nechali sukni klesnout k zemi. Vyzuli ji boty a zvedli nohy tak, aby z ní musela vystoupit. Mírně roztažené nohy ještě přivázali k trubce, vedoucí po zemi, takže její přivázané tělo bylo právě upraveno do tvaru mezi písmeny X a Y. Milča byla stále omámená a jen pomalu ji docházelo, kde je a co se s ní děje. Když si konečně uvědomila, že je unesená, spoutaná a vysvlečená před kluky, začala křičet o pomoc.

Tím si ale vůbec nepomohla, jenom si vysloužila roubík ze špinavého ručníku, který změnil její volání na nezřetelné huhlání. S hrůzou vyvalenýma očima si vyslechla strohé oznámení, za co nyní bude trestána. Snažila se něco říci, ale to už vůbec nedbali na luxusní značku jejího svetru, důkladně do něj zabalili její načesanou hlavičku, pevně uvázali ke krku a na uši nasadili sluchátka. Neviděla, jak se zvedla statná mužská ruka s jejím páskem, neslyšela ostrý svist, pouze ucítila prudkou bolest mezi nohama, kterou lehké kalhotky nedokázaly ztlumit. Než se dokázala vzpamatovat, dopadl její pásek na citlivá místa podruhé, potřetí, počtvrté... Bílé tělo bezmocné dívky začalo rudnout, její vyděšené výkřiky bezpečně tlumil žlutý balík... Po přestávce znovu začala v jídelně hrát hudba a lákala zbývající pracovníky k tanci. Bez ostrých hochů už maminy neměly zájem a nedočkavě čekaly na telefon. Konečně se ozval známý zvuk mobilu v Jarčině kabelce. Statná žena malou chvíli poslouchala, pak poděkovala a radostně oznamovala svým kamarádkám - Holky, běžíme, naše děvka je svázaná, už má jen kalhotky a kluci ji řežou řemenem přes kundu, jdeme je vystřídat! Nadšeně zavýskly a okamžitě spěchaly do dílen, aby konečně i ony ponížily nenáviděnou kolegyni. Přišly včas, kluky už bití přestávalo bavit. Byl to báječný pohled - šéfova milenka stála přivázaná k trubkám, bosá, vysvlečená do bílého spodního prádla a její tělo už bylo vyzdobeno řadou rudých pruhů v oblasti rozkroku, na bříšku i stehnech. Ve chvílích, kdy nesvištěl řemen, byl i přes zmačkanou látku dobře slyšet její pláč. Ženy s radostí převzaly nástroj a přistoupily blíže k mučené dívčině.

Jarka, plnoštíhlá mamina s dobře vypracovanými svaly se mohutně rozmáchla a neomylně udeřila do míst, kde byl pod průsvitnou látkou zřetelně vidět hnědý upravený porost... Střídaly se postupně a nelítostně rozšiřovaly pestrou směs šlehanců dále přes pupík pořád nahoru, kde už ke krku vytažená podprsenka vůbec nechránila dva kopečky se vztyčenými bradavkami... Kluci se už domnívali, že trest je dostačující a chtěli už exekuci ukončit, ale holkám to pořád nestačilo. Teď bylo vidět, že ženy dokáží být daleko krutější než muži a s netajenou radostí dál trápily nešťastnou Milenu, jejíž nářek byl stále silnější. Jitka nakonec udělala to, co si kluci nedovolili a dovršila maximální ponížení zajatkyně, která ji připravila o prémie a teď se jí krutě pomstí! Stáhla ji kalhotky až pod kolena, pravou rukou nejdřív vytrhla pár chlupů z pečlivě zastřižené cestičky, aby pak prudce vrazila do kundy a bezohledně stiskla poštěváka, zatímco levačkou začala promačkávat její kozy. Jíťa si dobře pamatovala, co jí dělal její sadistický manžel před rozvodem a nyní měla příležitost někomu to oplatit. Aspoň čtvrt hodiny si hrála s jejími nevelkými kozami, mačkala je, napínala, pak zase kroutila a drtila bradavky, špičatými nehty je zatlačovala do prsa... Pak se shýbla a sevřená pěstička dvacetileté pomstychtivé černovlásky úplně celá zmizela ve ztrápené kundě zajaté šéfovy milenky. Takovou bolest ještě pyšná princezna nezažila. Nateklé bradavky i seřezaná rozbolavělá píča teď zvaly starší spolupracovnice k prohlídce i použití...

Utrpení nenáviděné kolegyně všechny ženy silně vzrušilo a po Jitčině vzoru postupně přistupovaly k bezmocné Míle a mučily ji na úplně všech intimních místech... Když se divoženky konečně vyřádily a opustily dílnu, aby v jídelně alkoholem dokončily úspěšný večer, jejich oběť byla v žalostném stavu. Zbytky prádla už nic nezakrývaly, spíše naopak, ale Milča již své ponížení nevnímala, protože po téměř hodinu trvajícím trápení omdlela. Kluci se nad ní slitovali, odvázali, položili na lavičku a než ji mokrým hadrem přivedli k vědomí, uspokojili samozřejmě své touhy a naplnili ji takovým množstvím semene, které od divoké maturitní oslavy nikdy ve své kundě neměla. Za jiných okolností by se jí to jistě líbilo, ale po krutém výprasku cítila daleko více bolesti než vzrušení. Zatímco se pomalu oblékala, důrazně ji poučili, co daleko horšího by se jí přihodilo, kdyby snad chtěla žalovat anebo se znovu pokusila udávat své spolupracovnice. Hrůzou se otřásla, když ji zavedli do dílny a názorně ukázali funkci svěráku. Bolestí vykřikla, když ji stiskli ten prst, na němž se skvěl snubní prsten... Bez odporu se nechala, rozcuchaná, zmačkaná a neupravená, dovést zpět do jídelny, kde už se jen pár vytrvalců ploužilo v rytmu a nalili do ní ještě další vodku, aby ji zcela vyčerpanou a opilou dopravili po půlnoci domů. Než ji vyhodili na sídlišti z auta, dostala ještě několik facek pro výstrahu a pak už byla volná. Všechno ji bolelo, belhala se ztěžka domů, moc dobře věděla, kdo ji tak strašlivě ponížil a přísahala jim pomstu... Za týden se vrátil pan inženýr ze služební cesty a Milena se už nemohla dočkat, neboť její muž si na ni (naštěstí!) celou dobu nenašel čas.

Bolest v rozkroku už přestala a ona se strašně těšila, až ji šéf bude odpoledne něžně svlékat na válendě (vzala si přece dnes to nové svůdné krajkové prádlo!), hladit nateklé kozičky a lízat zraněnou kundičku! Musí ho okamžitě přesvědčit, že její spolupracovnice si nezaslouží vůbec žádné prémie! Nadržená žena však zažila trpké zklamání, když na ni šéf hned po příchodu vůbec nepromluvil, ale mlčky ukázal na dopis, ležící na stole a adresovaný jeho manželce. Hned pochopila, kdo to napsal, a také poznala, že pan inženýr je docela normální posera a jejich milostné hry v pracovní době nenávratně skončily. Vztekle opustila šéfovu místnost, zamkla se ve své kanceláři a pocítila nutnost se uspokojit sama. Okamžitě uvolnila své zelené manšestrové džíny, shrnula krajku a než se udělala, horečně přemýšlela, jak se pomstít holkám i zbabělému panu inženýrovi. Uklidnila se trochu, ale to ještě netušila, že smolný den ještě zdaleka neskončil... Velmi ji překvapilo, že její muž byl dnes doma dřív než ona. Děti byly u babičky a tak si pomyslila, že by manžel snad konečně mohl plnit své povinnosti. Málem padla do mdlob, když zjistila, že na stole leží podobný dopis, jaký už dnes viděla. Proboha, ty svině byly opravdu důkladné! Jako ve snách slyšela manželův hlas, ostrý jako břitva - Přines z koupelny prádelní šňůru a jdi do dětského pokoje! Chtěla něco říci, ale hlas ji selhal. Beze slov splnila příkaz a okamžitě dostala další - Stoupni si čelem k palandě a dej pracky nahoru! Pevně ji přivázal ruce k hornímu lůžku a ona ještě chvíli doufala, že si ji vezme zezadu, když ji stáhl najednou zelené džíny i s kalhotkami. Neodpověděla, když ironicky zhodnotil její krajkové prádlo, ale srdce se jí skoro zastavilo, když slyšela, jak si rozepíná svůj masivní řemen u kalhot.

Neměla nejmenších pochyb o tom, co ji čeká, když ji přelepil leukoplastí ústa, aby nemohla křičet. Zavřela oči a to už slyšela zase ten děsivý zvuk, který poznala před týdnem... Manželův silný řemen byl daleko krutější nástroj než její bílý pásek a tak nevěrná ženuška zažívala daleko horší muka než před týdnem. Potoky slz stékaly po její tváři a odkapávaly na čistě povlečenou postel. Když ji manžel po udělení klasických pětadvaceti na holou beze slova odvázal a odešel do obývacího pokoje, okamžitě se zhroutila vyčerpáním i bolestí na dolní lůžko a nahlas se rozplakala... Po těžké noci, strávené na břiše, a cestou autobusem vestoje, dorazila Milena do práce později než jindy. Na stole měla vzkaz, že se má okamžitě hlásit u šéfa. Udělala to a nevěřila svým uším. Pan inženýr ji úředním hlasem suše oznámil, že je za své pracovní zásluhy s okamžitou platností přeložena do nové funkce asistentky ekonomického ředitele a ještě dnes se musí přestěhovat. Zbledla jako stěna, když si představila chlípný obličej šedesátiletého dědka. Po podniku se o něm mluvilo jako o krutém sadistovi, který neváhá své podřízené tělesně trestat, ale nikdo proti němu nic nezmůže, neboť je spolumajitelem firmy. Nenávistně naposledy pohlédla na zbabělého šéfa a šla balit. S nikým se nemínila loučit, ale když za hodinu odcházela na své nové pracoviště, slyšela odemknout dveře šéfovy kanceláře a z nich vyšla Jitka. Rozesmátá, rozcuchaná, s nahoře rozepnutou halenkou, v ruce držela černou látku. Když přišla Milena blíž, neomylně poznala docela vlhké kalhotky s bílými skvrnami... Ekonomický ředitel na ni již čekal ve své luxusní kanceláři. Stála před tím odporným a mocným starcem v pozoru, cítila, jak ji svléká pohledem a byla rudá až za ušima.

Když si ji pořádně prohlédl, šel ke dveřím a pomalu zamknul. Ze skříně vyndal plastikovou tyčku a ukázal s ní doprostřed místnosti - Vím o tobě úplně všechno, jak jsi chtěla zničit manželství mého zetě, prašivá děvko! Nemám na tebe čas, tak si rychle vyber - buď okamžitou výpověď pro ztrátu důvěry nebo tady budeš za minutu stát úplně nahatá! Nebylo co řešit, Míla si pomalu rozepjala první knoflíček u halenky... Byla rudá jako pivoňka, srdce ji spadlo do kalhot, které teď tak rychle svlékala, aby splnila příkaz svého nového pána... Chodil kolem ní jako mlsný kocour a s velkým zájmem si prohlížel její mladé, ale ranami poznamenané tělíčko. Po týden starém výprasku ve strojních dílnách už zůstaly jen modrofialové modřiny, ale zadnice byla plná fialových pruhů i jelit... Čerstvé rány ho zaujaly nejvíc, poplácal jí po zadku, až bolestí vykřikla. Kdo ti to udělal?, zeptal se dychtivě. Manžel, špitla nahá asistentka. Správný chlap, ty so zasloužíš řezat denně a já se o to teď postarám. Za každou sebemenší chybičku budeš bita, nástrojů na tvojí výchovu tady mám dost!, a otevřel skříň. Milča nevěřila svým očím. Řemenů, řetězů, bičů, rákosek, holí a plácaček tu byla úplná přehlídka. Záda máš ještě panensky bílá, tak je trochu obarvíme, ironicky se zasmál ředitel a rozkázal - Stoupni si čelem ke zdi a zvedni ruce! Doufám, že jsi schopna nést následky svých činů a nebudeš řvát! Nebo chceš roubík? Mluv, kurvo! Byla strašně ponížená, ale maličký zbytek dřívějšího sebevědomí v ní ještě zůstal. Ne, pane řediteli!, řekla tiše, ale pevně a postavila se ke zdi. Přece se před tím dědkem nerozbrečím, musím to vydržet, přemýšlela ztrápená dívka a skousla pevně rty. Tyčka dopadla poprvé na její záda, ale Míla to vydržela a nevydala ani hlásku.

Další údery rychle následovaly, bolest byla čím dál větší, cítila, že hůlka dopadá stále níž a už se dotýká včerejších jelit... Zuřivě se kousala do rtů, aby nekřičela, ale vzdechy se přece jen vydraly zpoza zaťatých zubů. Sadistický ředitel dál trestal nemilosrdně svou podřízenou za to, že svedla jeho zetě... Nahá nevěrnice cítila, že už to dlouho nevydrží, bolest ze stále častějšího dotyku tyčky s jelity se rozlévala do celého těla, výkřiky po každé ráně už byly slyšitelné a pláč na krajíčku...Ale najednou svištění ustalo a v místnosti se rozhostilo ticho, právě ve chvíli, kdy se první slza zaleskla v pravém oku...Pán se slitoval nad svou otrokyní, asi ho už bolela ruka...Otoč se! Honem!, zařval a když viděl, že jeho nová asistentka nepláče, dodal výhružně - No, tak jsi to přežila, nebulíš, ale nemysli si, že takhle to bude vždycky! Tohle byla jenom malá rozcvička, jindy budeš trpět jako zvíře! Obleč se! Milena se shýbla pro podprsenku, ale ředitel byl rychlejší, nabodl košíčky na tyčku azvedl je do výšky. A pamatuj si děvko, že do práce budeš chodit naostro, žádný spoďáry! Zdržuje to při výkonu trestu! Poslušně se nasoukala do kalhot, seřezaná zadnice znovu zabolela, chvějícími se rukama se marně snažila zapnout malinké knoflíčky na halence... Nech tu blůzu rozepnutou, ať taky vidím ty tvoje dětský kozy! A koukej mazat vedle, máš tam stůl a práci, tak makej, nebo dostaneš znova a víc!, posměšně pravil velký Pán. Zatímco se zbitá asistentka belhala do předpokoje, ředitel tyčkou zvedl ze země opuštěné bílé kalhotky s kytičkami, zálibně k nim přičichl a spolu s podprsenkou je uložil do skříně vedle spodního prádla předchozí asistentky, která dala nedávno sama výpověď. Míla došla ke stolu, naplněného několika štosy spisů, zničeně dopadla na židli, šílená bolest zadní části přímo explodovala a její hlava se zhroutila na desku stolu v usedavém pláči...

Dobře věděla, že to je definitivní konec slibně se rozvíjející velké kariéry, teď začíná mučení otrocké děvky... Půl roku vydržela Míla dělat asistentku ekonomickému řediteli. Na skoro každodenní bití si nakonec zvykla, brečela jen málokdy, když dostala obuškem nebo karabáčem. Ale postupně toho po ní chtěl pořád víc, nezvykla si nikdy na hnusné oživování a kouření scvrklého ptáčka, které ji chlípný stařec každé ráno předkládal místo snídaně. Okamžitě po příchodu do práce se před ním musela za všeho vysvléknout, pokleknout před něj, rozepnout mu kalhoty a těžce pracovat... Domníval se, že matka dvou dětí, navíc v rozvodovém řízení, nemá šanci najít si jiné místo, ale spletl se. Inteligentní dívka dokázala využít své půlroční bolestivé zkušenosti a udělala úspěšný přijímací pohovor do erotického sado-maso klubu. Přiběhla tam na poslední chvíli rovnou z práce, takže byla jen naostro oblečená do lehkého trička a volných kalhot, a skromně se z pochopitelných důvodů postavila do kouta. Žádná z načesaných a zmalovaných konkurentek ji proto nebrala vážně. Jenže se zkoušely i praktické zkušenosti, Milča pochopila, že adeptky jsou nejen vyslýchány, ale i bity a registrovala pláč všech neúspěšných uchazeček. Když vstoupila jako poslední před komisi a byla vyzvána, aby se svlékla do spodního prádla, hrdě odvětila Nenosím!. Rychle shodila jediné dva otrocké hadříky a odhodlaně se postavila k dřevěnému sloupu, aby k němu byla připoutána ocelovými pouty. Přežít bez problémů 25 ran bičem bylo pro adeptku, která před několika hodinami jich dostala padesát karabáčem, hračkou. Nahé tělo, pokryté modřinami všech barev fascinovalo celou komisi a když nakonec i se spoutanýma rukama po dlouhém a velice intimním výslechu vkleče bezvadně vykouřila tvrdý maxiklacek předsedy komise, bylo rozhodnutí jednomyslné.

Toho dne, kdy donesla svému Pánovi výpověď, potkala před budovou podniku známé tváře. Její bývalý mladý šéfík si tam vedl do auta bývalou kolegyni Jitku. Těsné tričko s hlubokým dekoltem a minisukně byly jasným znamením toho, co bude následovat. Když ji Míla viděla, jak na ni posměšně vyplazuje jazyk, píchlo ji u srdce. Skoro fyzicky cítila tu strašnou bolest, kterou ji Jitka působila při mučení ve strojních dílnách. A pak se v jejím rozbolavělém těle, dnes poznamenaném padesáti ranami policejním pendrekem (za výpověď), něco zlomilo a ona se rozhodla, že se těm dvěma pomstí. Když děti večer usnuly, ztěžka se posadila na židli s polštářkem, který aspoň trochu tlumil bolest její stále oteklé sedínky, a napsala dopis... Poslední den svého pracovního poměru v podniku, kde pracovala s výjimkou mateřinek už od maturity a zažila divoké milování i drsné ponížení, měla dovolenou, ale musela si v osobním oddělení vyřídit výstupní papíry. Tady ji řekli překvapivou zprávu, že její bývalý mladý šéf i milenec dostal včera okamžitou výpověď. Milena, po dlouhé době si užívající krásné krajkové prádélko, rozhodně neprojevila žádnou lítost, jen se spíš pro sebe usmála a pokývala hlavou. Tak na něj přece došlo, pomyslela si a šla si ještě pro nějaké věci do své bývalé kanceláře v předpokoji ředitele. Byla prázdná, ale podle kabelky na stole pochopila, že už tu je nová asistentka. V duchu ji politovala, když si všimla oblečení, nedbale pohozeného na opěradle židle, navrchu dokonce ležela černá tanga i podprsenka.

Dveře do ředitelovy kanceláře byly pootevřené, takže Míla dobře slyšela zasvištění, zoufalý výkřik a pánovitý silný hlas - Tak ty jedna kurvo sis myslela, že si budeš s mým zeťákem užívat, dozvěděl jsem se to, jeho jsem vyhodil a tebe teď budu denně řezat jako psa, abys na to do smrti nezapomněla! Pak se ozval zase svist, výkřik, plačící dívčí hlásek Nééé, prosím, už nééé!, hrubý chlapský smích a další  šlehnutí... Milena prožívala svůj šťastný den, už ji bylo úplně jasné, kdo je nová asistentka. Se zjevným zalíbením nahlédla do šéfovy pracovny. U zdi bolesti, jak ji taky říkala, stála snědá pohledná černovláska, úplně nahá, s rukama za hlavou a usedavě plakala. Na zádech i prdelce rychle přibývalo temně fialových pruhů... Tak vida, i na tebe došlo, řekla si s radostí, na stole vzala nůžky a rozstřihla Jitčinu dráždivou podprsenku mezi košíčky i tanga na bocích. Taky dostávala vysoké prémie? Vždyť už ty hadříky do práce nebude potřebovat, spokojeně dokončila své dílo a navždy opustila kancelář... Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá!

Zdroj povídky: http://pravakoza.cz/a/kdo-jinemu-jamu-kopa/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejlepší erotické povídky, které vám zvýší tep. Nechte se unést příběhy plnými vášně a chtíče, příběhy ze skutečného života anebo se nechte unést fantaziemi vašich nejdivočejších snů!
Každý den tu nejdete nové povídky, které jsou rozděleny do více než 60 kategorií, takže si každý přijde na to své. Sexuální povídky přidávají, jak zkušení autoři, tak samotní uživatelé, čímž se tu vytváří skvělá komunita lidí!
2020 © SexualniPovidky.cz
CookiesNastavení cookiesKontakt
Web design & code WordPressak 
chevron-down