Letošní tábor

Jelikož je léto v plném proudu, tak bych se s vámi chtěla podělit o můj zážitek z minulého týdne. Byla jsem na skautském táboře, jezdila jsme zde už jako malá, ale teď už čtvrtým rokem dělám instruktorku.  Tábor jsme plánovali tak od března a to hlavně já s Mílou, což je hlavní vedoucí. S Mílou jsme si psávali hlavně o táboře a občas se mě zeptal, jak se daří a co je u mě nového. Byl to vždy klasický pokec s kámošem.

Jenže pak jsme přijeli na tábor. Družstvo jsme vedli spolu, i když to tak nemělo být. Nějak víc se ke mně měl. Linda, to je moje kámoška z dětství a taky další vedoucí, mi neustále říkala ať si na něho dávám pozor, že do mě teda fest jede. Furt jsem si to nechtěla nějak připustit. Přece chodil myslím 5 let s jednou holkou od nás z oddílu a všichni jsme si mysleli, že se dají zase dohromady.

Dělal vždy takové maličkosti, třeba mi donesl pití k obědu, nalil polívku. Jednou se stalo, že mi řekl, ať si jdu po obědě klidně lehnout, že za mě veme službu… Zrovna to mi nevadilo a celkem se mi to i hodilo.

Potom jsem toho začala zneužívat a vždy když byla nějaká porada a potřebovala jsem prosadit svůj návrh, hodila jsem na něho očko a už to bylo.

V sobotu jsem měla na starost noční hlídku a toho jsem se celkem děsila. Prostě od 1:00 – 5:00 hlídat tábor, no nic pro mě. Kdysi dávno jsem to dělala jako dítě a věděla jsem, že se mi chtělo celou dobu spát a byla jsem mega

Další ráno jsme měli nějakou další poradu a Míla se ode mě nehnul ani na krok. Pak jsme se po zbytek tábora i drželi za ruce a všem asi došlo, že mezi náma něco začíná. Všichni vedoucí se na mě ihned začali dívat jinak. Připadalo mi, že ke mně teď už konečně mají i respekt.

No a od té doby, jsou to teda zatím jen 2 týdny, trávíme s Mílou skoro všechen volný čas co máme!