Noční Praha je záludná. Nikdy nemůžete dopředu tušit, co vás v ní čeká. To nevěděli ani dva muži, kteří si ten večer chtěli trochu povyrazit.
Rudla s Karlem popíjeli už kolikátou sklenku whisky a pozorovali hlouček žen, který obsadil velký stůl v rohu místnosti této staropražské hospůdky. V průběhu večera se ženy postupně vytrácely, až tam zbyla jen jedna.
Muži ji po číšníkovi poslali skleničku nápoje, který celý večer pila. Poděkovala, sklenku vypila, ale přisednutí odmítla s tím, že stejně už jde domů. Ve skutečnosti jí začínala noční směna.
Zašla ještě na toaletu a muži zatím zosnovali plán.
„Půjdem za ní a někde ji vohnem! Stejně si o to sama říká!“ plánoval Karel.
„Hezká je, což o to,“ uvažoval Ruda, „ale jít do báně za znásilnění se mi moc nechce!“
„Ále, čeho se bojíš?“ vymlouval mu Karel. „V temný uličce ani nebude vědět, kdo jí to udělal. Ještě se jí to bude líbit, haha.“
A sotva žena zaplatila, muži se vytratili za ní.
Pozorovali, jak pomalu kráčí ulicí a zahýbá do Svatojiřské.
„Tak hele, nemá moc možností, kam zmizet. Já to vezmu za ní a ty jí nadběhneš Karlovkou a tam ji scvaknem,“ ujal se velení aktivnější Karel a Ruda se poslušně rozběhl určeným směrem.
Karel pomalu postupoval za ní a zálibně si prohlížel její štíhlou siluetu. Žena skutečně neměla moc možností kudy jít a Karel se radoval, jak jim leze do pasti.
Párkrát se ohlédla, protože v tiché noci byl slyšet každý šustot a trochu zrychlila, což Karel poznal z rychle cvakajících podpatků a s úsměvem pozoroval, že v útěku ji stejně zabraňuje úzká sukně, začínající nad koleny.
V Karlově ulici se náhle proti ní vynořila silueta Rudy a zezadu docházel Karel. Žena se zastavila. „Nějaký problém?“
„Jo, máme problém,“ řekl Karel. „Jsme nadržený a nemáme si kde ulevit. Pomůžeš nám, viď?“
A nečekaje na odpověď, popadl ženu za rameno, zkroutil jí ruku za záda a zatáhl do temné chodby nejbližšího domu.
Žena se začala vzpouzet, Ale Karel zmítající se tělo vší silou držel, zatímco Rudla se snažil otevřít dveře do sklepa. Zrezivělý klíč v zámku konečně povolil, a tak bránící se ženu zatáhli do zatuchlého ovzduší sklepa.
Když za nimi zapadly těžké dveře, žena pochopila, že pomoci se nedočká, ať si křičí, jak chce.
Ruda nahmátl vypínač a Karel ji pustil, připraven znovu ji zkrotit. Bylo jí jasné, že z toho se jen tak nevykroutí a tak svolila.
„Já….udělám všechno…co chcete…ale….prosím, rychle.“
Muži se na sebe podívali.
„Dobře. Vykuř mi ho,“ vytáhl Karel na světlo polotuhý penis. Žena se podívala na Rudu.
„A vy… nechcete nic? Já bych to ráda měla …za sebou…tak, že bych vás uspokojila oba najednou.“
„Hm, dobrej nápad,“ souhlasil Ruda a uvolnil z kalhot svůj tlustý penis. Karel ženě přes oblečení prohmátl prsa a penis mu začínat tuhnout.
„Máš pěkný kozy,“ konstatoval. Žena to nechala bez komentáře, poklekla před oba muže, vzala je do rukou a pomalu začala honit. Ocasy v dlaních ztvrdly a narostly a muži začali vzrušeně dýchat.
Žena se sklonila ke Karlovi. Otevřela rty a pevně mu obemkla trčící péro. Pojmula ho téměř ke kořenu a zase ho vytlačila. Jazykem kmitala po celé délce a Karel ji začal přirážet do pusy. Přestala pohybovat hlavou a jen se nechala souložit do pusy.
Pak se začala zabývat Rudou. Ten ho neměl moc dlouhého, zato pořádně tlustého. Stěží ho obejmula rukou. Její pusa se doširoka rozevírala pod jeho tlakem, ale žena se snažila. I Ruda ji začal přirážet do pusy, až ho musela vyplivnout.
„Prosím…netlačte…jde mi to až do krku.“
„Jo…jóóó,“ funěl v extázi Ruda, vzal ji za hlavu a znovu ji prudce zajel mezi rty. Po chvíli se zase začala věnovat Karlovi, kterého celou dobu honila. Žena je hladila i po stehnech a volnou rukou mnula koule a prsty zajížděla do rýhy pod nimi směrem k zadku. Muži přerývaně dýchali a funěli.
„Ano…uuuž…budu,“ chrčel Ruda a Karel souhlasně mručel: „taky…už…“
Žena jim uchopila koule do dlaní a náhle vší silou stiskla!
Muži zařvali bolestí, odskočili a drželi se rukama za přirození.
Rychle vyběhla schody, zabouchla těžké, kované dveře a podařilo se jí otočit klíčem.
„Za všechno se chlapci platí, a vás to taky nemine.“
Pak se vydýchala a už volným krokem zamířila na Malou Stranu do nočního podniku „Palladium“.
“Sem ženy nesmějí,“ zastavil ji vrátný u vchodu.
„Jsem Karin, jdu za Erikem,“ ohlásila se a vrátný už nic nenamítal.
Žena vyhledala Erika.
„Nějací chlapi mě přepadli. Ale zmáčkla jsem jim koule a zamkla je ve sklepě. Nechceš si je půjčit?“
Erik se zachvěl při slově zmáčkla koule, ale pak se rozzářil do úsměvu. Sladkým hlasem gayů řekl. „Počkej chvilku,“ a vytratil se. Za chvíli se vrátil.
„Ukaž chlapcům to místo. Měj se a zítra se uvidíme.“ Políbil ji na tvář a Karin vyšla ven, ukázala skupince mužů dům v Karlově ulici a pokračovala v cestě.
Cestou přemítala, jestli je to dostatečný trest pro muže, kteří si teď nejspíš dlouho na zadek nesednou, zatímco jí se zas tak moc nestalo.
Ale co, když mě někdo chce, ať si zaplatí, ale zadarmo nikomu nedám. Za kouření beru pětistovku a ti chlapi to chtěli gratis. Teď si sexu užijou ažaž.
„Ahoj kotě, nechceš svézt,“ zastavilo u ní náhle modré Audi.
„Hm. A co za to?“ otázala se, když viděla vcelku sympatického chlapíka středního věku.
„Řekněme dva tisíce za jedno číslo a orál?“ nabídl jí muž.
„Ale prachy předem,“ kývla Karin a nastoupila. Muž ji podal bankovky, Karin je s úsměvem uložila do kabelky a auto prudce vyrazilo.
Už za jízdy mu vyndala úd a pomalu a jemně honila, než zastaví a rozdají si to.
Tak Karin začala noční šichta a v klubu „Palladium“ bylo až do rána nabito a taky pěkně veselo.
Zdroj povídky: https://efenix.cz/eroticke-povidky/klasika/praha-jo-praha/
