Příležitost k pomstě

Příležitost k pomstě.

Bylo už kolem osmé hodiny večer když jsem secvakával poslední dokumenty na zítřejší poradu. Můj šéf je velký pedant na detaily ale než aby to udělal sem raději to nechá udělat mě. Je to ten typ člověka které nemáte rádi od prvního okamžiku. A když ho pak lépe poznáte tak zjistíte že je to ještě větší debil než jste si mysleli.

Přemýšlel jsem o tom jaký je můj šef arogantní vůl a u toho secvakaval poslední listy, když jsem zaslechl nějaký šramot z chodby.
Touhle dobou by tu už nikdo být neměl. Řekl jsem si a vstal jsem a vyšel na chodbu. Rozhlédl jsem se kolem ale nikoho jsem neviděl. Chtěl jsem zastrčit hlavu spatky za dveře ale na poslední chvíli jsem zaslechl další šramocení a tentokrát jsem si byl jistý že vychází že šéfovy kanceláře.
Bylo mi to podezřelé protože můj šéf by v tuhle hodinu v práci určitě nebyl.
Další tiché zašramocení mě přimělo chytit klyku dveří šéfovy kanceláře a pomalu a s citem ji stlačit. Dveře se tiše otevřely a vsunul hlavu do mezery ve dveřích.
Viděl jsem nějakou mladou dívku ale nebylo poznat kdo to je, jak prohrabává šéfův stůl a šuplíky.
Myslel jsem si že je to nějaká z uklízeček která se rozhodla trochu si přivydělat, a tak jsem vrazil dovnitř. "Hej, co tady děláš? Zavolám ostrahu." Vytáhl jsem z kapsy telefon ale když dívka zvedla s překvapeným výrazem hlavu poznal jsem ji.

Byla to Anna, osmnáctiletá dcera mého šéfa. Znal jsem ji už od jejich patnácti kdy jsem začal pracovat pro jejího otce a občas jsme se viděli na některé firemní akci.
Byla to krásná mladá dívka. Měla dlouhé vlnité zrzavé vlasy a modré oči. Byla hubená a působila drobně. Na sobě měla krátké džínové kraťasy, tílko a červenou kostkovanou košili která se zdála záměrně až moc velká.
"Co tady děláš?" Začal jsem když jsem schovával telefon spatky do kapsy a udělal několik kroků směrem k ní. Když jsem se přiblížil všiml jsem si že se snaží schovat ruce za záda ve chvíli kdy odpověděla. "Nic...nic já jenom koukám jestli jsem tu nechala klíče od domu když jsem tu byla naposledy." Bylo mi naprosto jasné že lže. Bylo mi to jedno jen jsem chtěl vědět co to schovává za zády.
"Aha a našla jsi je, že?" Řekl jsem a obešel jsem stůl a stál jsem teď asi jen metr od ní. "Proč si to myslíš?" Snažila se tvářit sebevědomě a nevinně ale marně. Naklonil jsem se k ní a vzal ji za ruku kterou schovávala za zády. Na tváři ji bylo vidět že to vzdala a povolila ruku. V dlani svýrala několik papírových bankovek. Zakroutil jsem hlavou a řekl. "Proč prosím tě krádež? Tvůj táta ti snad dává dost peněz, ne?" Když jsem stál tak blízko ani nevím čím to bylo ale připadala mi výce sexy než obvykle.
"Ale no tak, co ti na tom záleží vždyť mého tatu taky nesnášíš." Vypálila na mě a bylo jasně poznat že na něho má vztek. Což byla informace která mě upřímně potěšila při uvědomění jaká úžasná možnost se mi naskytla.
Neváhal jsem a řekl. " Máš pravdu nesnáším ho. Stejně tak jako ty, huh?
Neviděl jsem tě." Otočil jsem k odchodu ale zastavila mě Anna se slovy. " Vážně?" "Jo." Řekl jsem a otočil se. "Už dlouho přemýšlím o tom jak bych se mu pomstil za to jak se ke mě chová. Tohle se zdá fajn, leda bys chtěla zkusit něco jiného." S těmi slovy jsem se na ni významně podíval pohladil ji po ramenou a přiblížil se až k ní. Byla skoro o hlavu menší takže jsem na ni shlížel. Zvedla hlavu rozpačitě ale rozverně se usmála a její oči se záblesky. "Ty myslíš....?" Řekla a já přikývl.
"Jsem ještě panna, nevadí to?" Při té představě mě tělem projela vlna vzrušení a nadšeně jsem ji ujistil. "Myslím že to nějak zvládneme." Vzal jsem ji za ruku o vedl ke gauči který měl šéf v kanceláři. Sedla si na gauč a začala si rozepínat své džínové kraťasy. Když si je stahovala odhalila jasně růžové kalhotky. Vzrušení sílilo a já začínal být nedočkavý. Pomohl jsem Anně sundat kraťasy a než stihla udělat cokoliv dalšího už jsem byl na kolenou a za nohy jsem si jeji pánev přitáhl na okraj pohovky. Odhrnul jsem tenkou látku jejich kalhotek a začal ji intenzivně lízat. Pohled jsem ji v ten okamžik do očí

Konec