Tamara

Tu zvláštní ženu jsem začal potkávat hned po mém nástupu na místo. Tenkrát jsem v rámci podniku postoupil na vyšší post a přesunul se do jiné budovy.

Vždy tam stála, kouřila, což bylo na chodbě u schodiště jediné místo pro kuřáky vyhrazené, a zamyšleně hleděla ven. Vždy jsme se jen pozdravili a teprve časem jsem tam s ní postál a povídali jsme si víc a víc. Bylo ji kolem čtyřiceti let. Byla vždy pečlivě upravená s lehkým líčením v jemné tváři, někdy oděna ve slušivém kostýmku, jindy jen v tričku a v riflích. Dozvěděl jsem se, že žije sama, ale má ráda společnost a jednou mě překvapila přímou nabídkou.

„Pane Milane. Chci se vás zeptat, zda bysta neměl zájem jít se mnou na koncert do Hudební síně. Mám dva lístky a vy jste nedávno zmiňoval vážnou hudbu jako relaxaci, takže mě napadlo…“

Chvíli jsem zůstal překvapeně stát. „Ale jistě, paní Tamaro. Budu jen rád. To víte, taky jsem na to sám, takže váš doprovod mě jen potěší.“

Opět se usmála, tak nějak zvláštně a kývla hlavou. „Platí. Pozítří v sedm na místě.“

***

Domov jsem opustil s oznámením, že jdu na koncert vážné hudby, ale můj hlas zanikl ve znělce jednoho z nekonečných seriálů, které má žena denně konzumovala. Až jsem se divil, že je stále schopna rozlišovat seriál a realitu. Aspoň doposud vnímala, že s ní v bytě žije jeden muž, pravděpodobně manžel, a občas se mnou i komunikovala.

Před Hudební síň jsem se dostavil v předstihu, ale stejně už tam stála a mile se usmívala.

„Zaskočila jste mě. Muž by měl dorazit na schůzku první,“ řekl jsem omluvně, ale Tamara jen ledabyle kývla hlavou. „Jsem zvyklá být všude včas.“

Koncert byl vynikajícím zážitkem. Ještě jsme se trochu vznášeli v opojení, když jsme stanuli venku. Pohlédl jsem na hodinky.

„Ještě není tak pozdě na skleničku, mohu vás pozvat?“ nadhodil jsem. Ta žena mě totiž přitahovala. Snad tou tajemností, nebo ležérností s jakou proplouvala životem se stále lehkým, možná ironickým, úsměvem.

„Ne. Půjdeme ke mně. A ráda se projdu, nevadí-li vám to,“ odvětila a předešla mou nevyslovenou nabídku, že si vezmeme taxi.

Opravdu pěkně jsme se prošli, já docela udýchán, Tamara v plné svěžesti, odemkla dveře krajní řadovky a usadila mě v obýváku do křesla. Skrz okno bylo vidět do zahrady, které dominoval zapuštěný vykachlíkovaný bazén.

„Máte to tu pěkné,“ otočil jsem se a strnul. Tamara se v té rychlosti již stačila převléknout do lehkých domácích, ale slušivých šatů, zdůrazňující její přednosti. Zároveň ale nepůsobila nijak vyzývavě. V ruce třímala láhev vína.

„Ujmete se toho?“ podala mi ji a šla pro skleničky. Láhev neměla špunt, jen klasický uzávěr, a tak jsme si za chvilku mohli připít.
„Na tykání,“ navrhla Tamara, cinkla mi o sklenku a napila se. Teprve poté jsme se přátelsky políbili. Poté pustila potichu hudbu a potěšilo ji, že jsem po pár tónech hned poznal zpěvačku.
„Tohle už dnes nikdo neposlouchá,“ podotkla. „Ale mě to uklidňuje. Tak si tu sedím, vnímám zpěv a … někdy je mi ale smutno,“ přiznala nakonec.
„Jak dlouho tu… ehm… žiješ sama?“ opovážil jsem se zeptat.
„Dost dlouho na to, abych si to nepamatovala,“ lehce se z odpovědi vyzula. „Ale teď jsme tu spolu a je nám dobře, nebo ne?“
„Zatančíme si, smím prosit?“ povstal jsem a Tamara s úsměvem přijala.

Ploužili jsme se pokojem, vnímali blízkost toho druhého, což u mě mělo katastrofální následky. Čurák mi ztvrdnul zrovna v nohavici, kterou jsem se třel o její stehno. Tohle musela cítit! Výsledkem bylo, že se ke mně přitiskla víc a já už to nevydržel a políbil ji na odhalený krk.

„Chmm,“ tiše vzdychla a pevně rukama objala kolem krku. „Pokračuj.“

Pilně jsem ji rozséval polibky po krku a rameni, až se odtáhla a přisála se mi na rty.

Vjela mi jazykem do pusy a ve vášnivém líbání mě nasměrovala do vedlejšího pokoje, což byla ložnice. Zde mě docela chvatně začala zbavovat oblečení. Sama na sobě toho mnoho neměla, stačilo jen rozepnout zip a stála tu v bílém krajkovém prádle. Dokonalá bohyně. Padli jsme na široké pohodlné lůžko a pokračovali ve svlékání a mazlení. Trčícího čuráka hned začala ručně zpracovávat, zatímco já zkoušel plnost jejích prsou.

„Nejdřív mu ulevíme, aby pak dlouho vydržel, ano?“ šeptala a zrychlila honění na maximum.
„Já… já… bu… du,“ vzdychal jsem slastně a vnímal sevření a kmitání její ruky a cítil, jak povolují stavidla, hráz se bortí a vlna semene jde ven!
„Oh… oh… už… užžž,“ vyjekl jsem a mohutný výstřik potřísnil povlečení, aniž by tomu Tamara chtěla nějak zabránit. Naopak, honění neustávalo, pokud jsem nebyl úplně vyprázdněn.

Když mi zvadl, Tamara opět převzala iniciativu a hned se na něj nasunula rty a začala ho mazlivě lízat, líbat a sát a její štíhlé prsty mi jemně mnuly koule. Rukou jsem jí zajel mezi nohy a přes porost jsem cítil vlhkost otevřené štěrbiny. Tamara více roztáhla nohy a dál mi láskyplně zpracovávala pomalu tuhnoucí ocas. A tak jsme si společně dopřávali příjemné laskání, než na mě náhle obkročmo nasedla a zavedla si ho do sebe.

„Ooohh… úúúú,“ vydechla, když v ní naráz zmizel v celé délce. Cítil jsem slastné sevření vlhké pochvy a očima sledoval roztáhlé pysky v černém porostu se zabořeným ocasem, kolem kterého vytékaly stružky šťáv.

„Teď nic nedělej… já sama,“ řekla tiše, zaklonila se, rukama se mi vzepřela o kolena a začala se vlnit, odsedat a kroutit pánví podle potřeby. Takové pohyby zaručovaly, že se tak rychle neudělám, a tak jsem si to plně vychutnával a kochal se pohledem na její nahé tělo a plná prsa, které se jí pohupovaly v rytmu odsedávání.

„Gmmm… hmm… oooh… mmmm… jooo… gmm,“ vzdychala Tamara, měla přivřené oči a zjevně si to plně užívala. Náhle se mi zapřela rukama o hruď.

„Pohraj si s kozičkami,“ zavrněla a zrychlila odsedávání. Hned jsem jí mačkal ty božské balóny, promnul v prstech ztvrdlé bradavky a Tamara opět slastně sténala.

„Ano… jooo… gmmmm… hmmm… úúúúúh,“ funěla a mlaskavě odsedávala ve zrychlujícím tempu.

„Já… už… budu… můžeš… jít na mě,“ dýchala mi do tváře a než jsem pochopil, co chce, přetočila se na záda a já se ocitl na ní. Široce roztáhla nohy.

„Pořádně mě… projeď… a… vystříkej… mě… prosím,“ začala přerývaně vzdychat a já cítil na zádech zatnuté nehty. Rychle a prudce jsem přirážel, Tamara začala pohazovat tělem, hekala, vzdychala a jak ucítila proud semene, plnící jí dělohu, tělo se jí vzepjalo, já cítil rytmické stahy pochvy a oba jsme strnuli ve slastné křeči oboustranného vyvrcholení. Trvalo dlouho, než jsme se od sebe odpoutali a ulehli vedle sebe, šťastní a uspokojení.

„Moc ti děkuji. Už jsem to opravdu potřebovala,“ usmála se Tamara.
„Tohle jsem také již dlouho nezažil,“ souhlasil jsem.
„Nelži. S manželkou nespíš, nebo co?“ zvedla se Tamara do sedu s pohledem na můj ochablý ocas.
„Jasně, že spím… no… občas. Ale to už je stereotyp, chápeš? Ona mi ho třeba moc nekouří, vlastně skoro vůbec a pak to děláme v podstatě jen na klasiku. Oba se uděláme a je to. Nějaký předehry a dohry nepěstujeme. Tohle je ale něco jinýho. Ty mi dáváš najevo, že tě to baví dělat mi dobře a to mi doma právě chybí. Já můžu manželku vylízat, polaskat, ale odezvu nemám. Nebaví mě stále bejt ten iniciátor sexu,“ vysvětloval jsem celý ten spletenec manželského sexu.
„Máš to těžký,“ souhlasila Tamara a jemně mě zatahala za ocas. „Ještě můžeš?“
„Snad,“ ušklíbl jsem se, ale brzy se rozfuněl nad jejím ústním uměním. Ta by ztopořila ocas i mrtvole!

S připraveným ocasem jsem si ji vzal vkleče zezadu. Tamara vyšpulila zadek a hlavu si položila na postel na překřížené ruce. Mezi půlkami se na mě usmívaly dva lákavé otvory. Jeden, prozatím neprobádaný, jsem přejel zkusmo prstem.

„Ani to nezkoušej!“ křikla Tamara ostře a já pokračoval níže a vnořil prst mezi mokré závojíčky kundičky.

„Hmmm… anoooo,“ vydechla tiše a vrněla při rejdění prstu mezi rozevřenými pysky. „Uhhh… teda… to… je… zrada… ugh… ugh,“ hekla, když jsem do ní prudce a nečekaně vnikl tvrdým ocasem.
„Teď tě vymrdám po svým,“ zafuněl jsem a drže si ji v pase, rozjel jsem jízdu prudkých a hlubokých přírazů. Tamara jen vzdychala, ale nezdálo se, že by jí to nějak vadilo.

Její zralé, ale pevné tělo mě přivádělo do stavu, kdy je člověk šťastný, že ho může plenit a zároveň se ho nikdy nemůže nabažit. Mrdal jsem ji jak zběsilý a její kunda mi mlaskavě odpovídala, že se jí to líbí.

„Vystří… kej… mě… řekni… to… že mě… chceš… vystříkat,“ sténala Tamara, jak se dostávala do ráže.
„Ano… chci… tě… vystříkat… svou mrdkou… jo… jo… už… joooo,“ a v duchu svých slov ze mě tekla dávka přímo do její dělohy, která v orgasmických stazích ho nasávala. Tamara houkavě vyvrcholila a kroutila pánví pro zvýšení rozkoše a pak mi sjela ze stále tvrdého ocasu a padla vysílením na bok. Z čuráka ještě ukapávaly zbytky semene a pomalu zvadl a já taky.

Mrknul jsem na hodinky.

„Bylo to krásné, ale zítra musíme do práce.“
„Hmmm,“ hlesla Tamara, aniž se pohnula. „Tak ahoj, zítra,“ a zůstala dál ležet.

Vplížil jsem se domů, kde už žena tvrdě spala, a já přemítal, kam to, co se dnes stalo, dospěje.

***

Druhého dne jsme s Tamarou dali řeč. Oba jsme věděli, že to nebyla jednorázovka a že to nějak musíme vyřešit. Natvrdo mi řekla, že hrát si na milenku už ve svém věku nemá chuť. Že mě nechce někam tlačit, ale buď budeme jen přáteli, nebo něco víc, ale to si musím vyřešit sám. Věděl jsem, co mi naznačuje a já musel vše promyslet a učinit zásadní rozhodnutí. A to jsem i učinil.

Když jsem ženě oznámil, že se chci rozvést, zprvu nereagovala a asi nevěděla, jestli je ještě v nějakém seriálu nebo v realitě. Pak mě zavalila sprškou nadávek a výčitek s drsným dovětkem: „Jdi si třeba do prdele!“

Do prdele jsem nešel, pouze do pokoje zvaný dětský, kde ale děti nikdy nebyly a nebudou a zde strávil několik nocí, než jsem se, se svým skrovným majetkem, přestěhoval k Tamaře.

Ženě jsem nechal byt. Za přepsání mé půlky na ni, jsem si směl nechat auto a o chalupu, kam jsme stejně skoro nejezdili, se podělíme po prodeji. Už prý má kupce. Tím moje manželství po patnácti letech skončilo. Bylo mi osmatřicet let.

***

Soužití v nové domácnosti se ale neobešlo bez komplikací. Tamara sice ochotně převzala roli hospodyňky s úklidem, praním a vařením, ale přece jen žila dlouho sama a měla ráda svůj pořádek. Ne, že by byla puntičkářka, ale docela ji znervózňovaly tu pohozená košile, tu položený mobil. Měla svůj systém uložení věcí a snažila se mě tomu naučit. Také ji docela zmáhaly, a pak už i vadily, mé sexuální ataky. Sex třikrát denně zamítla hned, jednou denně asi po měsíci, až jsme se dohodli na frekvenci 2-3x za týden.

„Pochop… že jsem léta… neměla chlapa… a ty mi zahrádku… úplně zruinuješ. Mám to ráda, stejně jako ty, ale… no… už… zas… oh… oh,“ vysvětlovala mi při jedné z mrdaček, ale brzy se rozvzdychala ve stoupající rozkoši pod přírazy mého stále nadrženého čuráka.
„Miluju tvoje tělo,“ funěl jsem a plenil jí

„Jsem si vědoma svého věku, ale přece jenom mám ještě čas pořídit si dítě,“ dívala se mi zpříma do očí. Netušil jsem, kam míří. „Sama je mít nemůžu, tak jsem se rozhodla pro osvojení. Potřebuju však tvůj názor.“
„No,“ přemítal jsem, jak zareagovat. „Já se dětí taky zatím nedočkal, ale chtěl bych je mít. A protože tě miluju a žijeme spolu, jdu do toho s tebou.“

Tamara se rozzářila a věnovala mi vášnivý polibek.

Další den rozjela úřednickou mašinérii, kterou bylo třeba zdolat, než se v bytě s námi usídlí nějaký malý neposeda.

***

Prošli jsme všemi testy s vyhodnocením, jako vhodní kandidáti pro osvojení. Mezitím jsme se i vzali, takže zbylo jen si vybrat.

Tamara zavrhla kojence a spíše jsme měli zájem o vzrostlé dítě, holčičku, kolem 5-8 let. Úřednice nám předložila nabídku a my si vybrali blonďaté šestileté stvoření s veselým úsměvem. Už při prvním kontaktu mě něčím, těžko popsatelným, zaujala a při delších vycházkách se ukázalo, že Anetka je opravdu ta pravá. Vzala nás hned za své rodiče a plakala a odmítala nás pustit, když jsme ji vraceli zpět. Jednoho dne ale s námi opustila brány dětského domova nadobro.

***

Konečně jsme žili jako skutečná rodina a kupodivu to hned fungovalo, jako bychom byli zkušení rodiče s mnohaletou praxí.

Anetku jsme hrdě vedli první den do školy a Tamara celá omládla a zářila štěstím a radostí. Během vášnivých nocí se mi svěřovala, jak je šťastná a spokojená.

***

Léta plynula, Aneta rostla do krásy mladé slečny a já začal přemýšlet, koho mi jen připomíná. Celý ten čas, co žila s námi, jsem z ní cítil něco víc, jako by to pouto mezi námi bylo větší než mezi dcerou a nevlastním otcem. Ona na tom byla asi stejně, protože si ze mě, místo z Tamary, udělala vrbu a probírala se mnou všechno možné, co se mladým holkám honí hlavou. A to i sex. Nikdy jsme si před ní nehráli na bezpohlavní bytosti a ani nahota nebyla tabu. Zvídavé otázky jsme jí vždy zodpověděli, ač někdy bylo proč se červenat.

***

Osmnáctiny oslavila bujaře. Nejdříve projevila radost nad dárečky a poté už se jedlo, pilo až do rozjařené nálady, kdy jsem se poprvé neuhlídal a při tanci mezi stolem a gaučem jsem ji (ne)nápadně osahal zadeček.

Aneta to přešla tichým zrychleným dýcháním, jinak neudělala nic. Tamara napůl spala složená v křesle, a když jsme se v tanci doploužili do kuchyně, začali jsme se spontánně vášnivě líbat. Kupodivu, to uměla skvěle. V pevném objetí jsme si projeli ústa jazyky a já ji rukou zmáčkl přes triko prsa. Poprvé jsem mohl prohmátnout její pevné dvojky. Cítil jsem tvrdost bradavek a Aneta zase tlumeně vzrušeně dýchala.

„Tati… to… je… krása,“ funěla. Pak mi rukou sjela za kalhoty a mezi nohama nahmátla tvrdý ocas. A tak zatímco já jí hnětl kozičky, ona mi uvolnila ocas z kalhot a v sevření ruky ho honila.
„Chci… abys byl… první,“ zašeptala mi vzrušeně do ucha a zrychlila honění. „Chceš ho nejdřív vykouřit?“
„Já… už… budu!“ funěl jsem, skoro nevnímal její slova a Aneta šla do dřepu, hned ho vsála do pusy a dál rukou honila u kořene. Bůhví, kde se to naučila, ale už to ze mě šlo a já se jen soustředil na lavinu semene, končící v ústech mé nádherné dcery. Aneta polykala a celý žalud mi ještě olízala, než vstala.
„Chci, abys byl první,“ zopakovala, „ale až nebude mamka doma,“ dodala a vrátila se do obýváku, kde chuť semene zapila vínem.

Tamara se pak nějak probrala a večírek pomalu skončil. Tu noc jsem dlouho nemohl usnout a stále jsem přemítal nad jejími slovy.

***

Čas pokročil. Aneta udělala zkoušky na vysokou školu a rozhodla se bydlet na kolejích. Několik dní před odjezdem mi v předsíni tiše řekla.

„Tati. Já jsem nezapomněla, co chci. Zítra si to zařiď a přijď před polednem domů. Budeme tak mít dost času,“ a vlepila mi pusu.

A tak druhého dne jsem se před polednem zjevil doma a dceru zastihl oděnou v županu.

„Dala jsem si koupel. Musím pro tebe přece být čistá a voňavá nevinná holčička,“ smála se.
„Aneto, víš vůbec, co po mě chceš?“ otázal jsem se.
„Ano. Chci, aby mě můj milý tatínek zbavil panenství a já mu za to něco hezkého povím.“
„A co?“
„Neboj se. Všechno pěkně popořadě,“ zavelela a již trochu nesvá zamířila do pokojíčku. Na posteli měla rozrovnané ručníky.
„Něco kvůli krvácení, něco na podložení pánve,“ vysvětlovala rozpačitě. Byla připravena opravdu na vše.

Pomalu jsem se začal svlékat. Aneta mě pozorovala a když viděla mé rozpaky, stáhla si župan a stála přede mnou nahá. Poprvé jsem viděl svou dospělou dceru nahou. Mladé štíhlé tělo, pevná prsa, tak akorát do ruky (už jsem je tam měl) a černý trojúhelník zarostlého klína. Bezostyšně jsem si ji prohlížel, zatímco ona, mrška, se sama začala hladit po těle a prsty si přejížděla klín.

Čurák mi napnul trenýrky, já je stáhl a nahý nakráčel k Anetě, která si lehla na záda a poněkud křečovitě se usmála.

„Buď, prosím, něžný,“ zašeptala, ale rukou mi honila ptáka, jako profesionálka.
„Krásně líbáš i kouříš, teď mi ho… uuuhhh… krásně… honíš… jak to, že jsi ještě panna?“ zeptal jsem se a vnímal to krásné laskání.
„Už jsem dělala spoustu věcí… ale to nejcennější jsem se rozhodla odevzdat tobě,“ pronesla procítěně. „A teď už pojď,“ objala mě oběma rukama kolem krku a začala mě líbat.

Dlouhou dobu jsme se hladili, mazlili a líbali, až jsem se přesunul mezi její roztažené nohy, nasadil si gumu a nasměroval čuráka do mírně rozevřené štěrbiny. Přirazil jsem jen pozvolna. Aneta stiskla rty a tiše zasykla.

„Bolí?“ optal jsem se.
„Dobrý… to… půjde,“ opáčila a já znovu přirazil. Čurák byl v ní zaražený skoro v půlce. Tam někde už musí být blána.
„Tati… prosímmm… užžž,“ zasténala Aneta a já prudce přirazil.
„Ááúú!“ vykřikla bolestně a já cítil, jak prorážím její panenství. Bohužel ne bezbolestně. Anetě vyhrkly slzy, ale dál držela a čekala. Projel jsem ji na dno a po pár přírazech jsem se udělal. Nechtěl jsem to zbytečně prodlužovat. Guma byla od krve a malý pramének jí stékal po stehnu na ručník.
„Promiň,“ omlouval jsem se, ale Aneta zavrtěla hlavou.
„Za to přece nemůžeš. I ostatní holky říkaly, že je to bolelo. Teď už to bude dobrý,“ a pajdavým krokem zmizela v koupelně. Pak jsem ji vystřídal a když jsem vyšel ven, Aneta byla stále nahá.
„A teď druhý kolo,“ prohlásila.
„Jak druhý kolo?“ nechápal jsem.
„No, jestli se mi to bude líbit bez blány. Žádnou divočinu, ale jemný pomazlení mi přece dopřeješ, ne?“ zašklebila se.

Znovu to byla ta pravá Aneta. Drzá, rozpustilá, žádostivá.

Začal jsem hledat další gumu, ale zarazila mě.

„Ne. Uděláš mi to bez, ale dáš si pozor. Dítě s tebou fakt nechci,“ usmála se a já doufal, že to po těch letech bezstarostného stříkání zvládnu.

Chvíli jsme šukali v klasice, pevně k sobě spojeni líbáním, poté jsem ji protahoval kundu z boku, kdy v ní tření přední stěny vyvolalo první orgasmus a po uklidnění se mi nastavila vkleče a já si ji vzal hezky zezadu. Mrdal jsem to mladé dívčí sténající tělo, drtil v dlaních pevná prsa a sledoval přirážejícího čuráka mezi pevnými rozkošnými půlkami zadečku.

„Máš… stejnou pihu… na levý půlce… jak já,“ funěl jsem do rytmu.
„Oh… hmm… jasný… jsem… přece… tvoje… holčička… oh… oh,“ odpovídala a sténala pod mými hlubokými přírazy. Když vyvrcholila a začala stahovat pochvu, vyjel jsem z ní a semeno jí vypustil na záda.
„Končím. Už fakt nemůžu!“ padl jsem bezvládně na záda a vydýchával se.

S Tamarou už jsme dlouho takhle neřádili. Jedno číslo nám vždy stačilo. Aneta odkráčela do koupelny a opět vymydlená a voňavá hupsla ke mně.

„Tak a teď to vyprávění. Kde začít? Neměj mi to za zlé, ale prostě… těch pět let v děcáku se smazalo tím, že jste se mě ujali a já vás miluju jako svý rodiče. Jenže… já chci vědět, kdo mě zplodil. Předpokládám, že vy to nevíte,“ zadívala se mi do očí a tentokrát se nesmála.

„Ne. Nikdo nám to neřekl. Je to proti předpisům a proč to chceš vědět?“ byl jsem zaskočen jejím zájmem, najít své pravé rodiče. Co má za lubem?

„Neboj se, nic se nezmění. Já vás miluju, a tak to zůstane. Prostě jen jsem si chtěla něco ověřit. Takže. Přes jednu paní z děcáku a dalšími cestami jsem si zjistila jméno ženy, která mě porodila. Po porodu se mě vzdala, neměla možnost a sílu vychovávat dítě. Nyní žije v Německu, ale já ji vyhledala a mluvila s ní telefonem.“

„Proč to děláš?“ zasténal jsem v obavě, kam to povede. My jí dali šanci na plnohodnotný život a ona odejde za svými zploditeli? Stále jsem tomu nerozuměl.

„Ta… paní… byla velmi milá a vysvětlila mi, proč mě musela odložit. Je ráda, že žiju a mám milující rodiče. Vidět mě nechce a na dotaz na otce zmlkla a nechtěla mi ho říct. Nakonec mi ho prozradila a dodala ještě něco, jak ho s jistotou poznám. Tati, neznal jsi holku, které jsi říkal Zlatá rybičko?“ upřeně se na mě podívala.

Strnul jsem a u srdce cítil bodnutí. Ano, jednu jsem znal, před dvaceti lety. Byla to má milenka.

„Znal,“ řekl jsem chraptivě a nechtěl si připustit jednu neodbytnou myšlenku.
„Jak se jmenovala?“
„Míla… Míla Zákopková,“ přiznal jsem se a svěsil hlavu. „Znali jsme se pár měsíců. Pak náhle zmizela. Prý se odstěhovala… víc jsem nevěděl. Ani že čeká dítě. Tebe.“
„Ano. Jsem to já, tati. Tvá skutečná dcera. Ztracená a znovu nalezená. Nezlob se, ale já už dlouhou dobu cítím něco zvláštního mezi námi, že jsem si potřebovala ověřit to, co jsem nejasně tušila. Jseš… můj… pravej… táta!“ pevně hláskovala slova a smála se. „Není to skvělý?“
„Aneto!“ řekl jsem přísně a zároveň odevzdaně. „Víš, co jsme udělali?“
„Ale já věděla, že budu mít sex s pravým tátou. A já to tak chtěla. Chtěla jsem se ti odevzdat a spojit naše těla z radosti, že jsi mě zplodil, po šesti letech zase našel a dal mi mámu, lásku, domov… všechno. Za to vše jsem vám vděčná a za tu šťastnou náhodu s nalezením se budu i modlit k Bohu. Tak to prosím tak chápej a ber, ano?“ objala mě a políbila na čelo.
„Dobrá. Je to tak. To zjištění je opravdu… nečekané. Prosím tě ale, nemluv o tom s mámou. Tohle by ji mohlo ranit. Připadala by si třeba jako, že k nám nepatří…“ a Aneta kývla.
„To je jasný. Nejsem malá. Tamara je skvělá mamča a ty skvělej táta. Tak to bylo a bude. A neboj. Se sexem tě už nebudu nikdy obtěžovat!“ vtiskla mi naposled vášnivou pusu a nalila nám z baru whisky. Když přišla Tamara z práce domů, bylo vše, jak má být.

***

S nečekaným objevem své dcery jsem se však osobně vyrovnával dlouhou dobu. No, překonal jsem to, nikdo nic nepoznal a dnes jsem již spokojeným dědečkem dvou vnoučat a Tamara šťastnou babičkou…

Zdroj povídky: https://efenix.cz/eroticke-povidky/incest/tamara/